Na posledním turnaji letošního ročníku Regionální ligy získal A-tým 4 body a zakončil soutěž na třetí příčce. Fotografie z turnaje nalezne v Galerii.

Sexmeralda má za sebou druhou soutěžní sezónu a podle Pavla Bezoušky udělala znatelný posun. V rozhovoru popisuje změny v přípravě, práci týmu i ambice, které klub v dalších sezónách má.
Ahoj
Pavle, vítám tě u rozhovoru. Můžeš se nám na úvod krátce
představit a říct, jaké všechny role v klubu vlastně zastáváš?
Ahoj,
asi bych se představil jako sportovní nadšenec a spoluzakladatel
Sexmeraldy. Florbal jsem začal hrát až v 18 letech, poté jsem si
od něj dal ještě mezi 21. a 26. rokem života pětiletou pauzu,
kdy jsem se věnoval jiným sportům v rámci klubu. Ve florbalové
Sexmeraldě zastávám od prvního dne pozici předsedy a hráče.
Postupně se k tomu přidala ještě trenérská role.
Jak
se dají všechny tyhle funkce zvládat časově? Je to hodně
náročné? A jak toto s tebou zvládá Anička?
Časově
je to velmi náročné. Úplně v pohodě bych to mohl mít alespoň
na poloviční úvazek. Akorát to teda dělám všechno zadarmo :D
Většina práce pro klub mě ale baví, takže mi to vůbec nevadí.
Anička mi hodně pomáhá a myslím, že ji to taky baví. Celkem se
pro Sexmeraldu nadchla.
Po
skončení nebo přerušení kariér kluků z Kostelce jsi po
Novisovi druhý nejstarší hráč v týmu. Cítíš už to na sobě
nějak, nebo to zatím neřešíš?
Díky
za připomenutí. Samozřejmě tělo hůř regeneruje než třeba ve
20, ale až na výjimky to není nic, co by mě nějak omezovalo. I
přes téměř důchodový věk se pořád cítím dobře.

Máš
na starosti A-tým, máš i základní trenérskou licenci a z mého
pohledu ses v tom našel. Je to tak a baví tě příprava na zápasy
po taktické stránce?
Příprava
na zápasy mě baví hodně, to je pravda. Rozhodně víc, než
příprava na tréninky :D V taktické připravenosti jsme udělali
během sezóny velký pokrok a rád bych v tom pokračoval i v té
nadcházející. Je to aspekt, který dost často rozhoduje zápasy
mezi vyrovnanými soupeři. I proto jsme se rozhodli investovat do
věcí, které nám v tom mohou výrazně pomoci. Video a jeho
analýza jsou základ. Přece jenom vnímání situací při zápase
je jedna věc, často subjektivní. Vidět pak ale vše na videu a v
datech je mnohem přesnější a více vypovídající. Někomu se to
asi může zdát přehnané na pátou nejvyšší soutěž, ale pokud
chceme něčeho dosáhnout, tak to bez toho nepůjde.
Máme
za sebou druhou sezónu, kdy Sexmeralda hraje oficiální soutěže.
Jak bys ji celkově zhodnotil a v čem byla podle tebe jiná oproti
té první?
Úvodní
sezóna Sexmeraldy byla spíš nultá, než první. Hráli jsme
nejnižší soutěž proti slabým soupeřům, jen se rozkoukávali a
budovali základy. Do uplynulého ročníku už jsme do toho šlápli
naplno a nastoupili hned se třemi týmy. Hráči se k nám přidávali
i v průběhu rozjeté sezóny. Byl, a vlastně pořád je, o nás
zájem. Každopádně pořád jsme ve fázi budování, ať už na
hřišti nebo mimo něj. Stojí za tím mnoho úsilí a je prakticky
nemožné to v takovém měřítku zvládnout za jeden nebo dva roky.
Důležité je se ale stále posouvat dopředu.
Jako
hráč jsi ovládl tabulku +/- a přidal i několik skvělých
asistencí. Upřímně – proti tobě se nikomu moc nechce hrát.
Jak bys popsal svoje silné stránky a na čem bys naopak chtěl
ještě zapracovat?
Jestli
se proti mně nikomu nechce hrát, tak to je pro obránce asi dobrá
vizitka :D Řekl bych, že jsem všestranný hráč, což je asi
způsobeno i tím, že už jsem na hřišti nastupoval kromě
brankáře na všech pozicích. Zlepšovat se snažím ve všem.
Přemýšlím nad hrou a nad jednotlivými situacemi, jak je správně
řešit. Na turnajích sleduji ostatní hráče, dokonce se pro
inspiraci dívám i na sestřihy z nejvyšší soutěže, což by mě
dříve ani ve snu nenapadlo.

A-tým
pod tvojí taktovkou skončil třetí v regionální lize a na
postupové druhé místo chyběl jediný bod. Co považuješ za
největší pozitivum sezóny a splnily se tvoje předsezónní
ambice?
Nemám
ve zvyku si dávat malé cíle a vždy chci vyhrávat, ale i tak lze
hodnotit třetí místo spíše pozitivně. Jak už jsem zmínil,
stále jsme ve fázi budování. Navíc jsme měli personální
problémy, několik důležitých hráčů se do ligy zapojilo jen na
zlomek zápasů a bylo to znát. Herně jsme se stále zlepšovali a
věřím že v tom budeme pokračovat. A že tentokrát to k postupu
už dotáhneme. Postup do celostátní divize by byl sice velký
milník, ale určitě to není něco, s čím bychom se potom měli
uspokojit. Budeme chtít víc.
Dá
se říct, že ke kvalitním výkonům a výsledkům pomohla i změna
režimu na trénincích?
Stoprocentně.
Až do listopadu naše tréninky prakticky fungovaly tak, že se
přišlo na hřiště, rozhodily se týmy a šlo se hrát. Celou
hodinu a půl, dvakrát týdně. A když se pak šlo na zápas, tak
bylo až do očí bijící, jak špatně jsme na tom v práci s
florbalkou. Zpracování míčku, přihrávky, střelba. V tomhle
všem jsme se nutně potřebovali zlepšit. A tak jsme začali
trénovat formou herních cvičeních, inspirovanými finskou školou,
a už po pár měsících bylo jasně znát, že to nese své ovoce.
Především v přihrávkách jsme ušli kus cesty. Samozřejmě je
ale potřeba v tom pokračovat, některé věci budou trvat roky.
41
bodů v regionální lize je nejlepší výsledek týmu z okresu
Prostějov od covidu. Nemůže to na nás do další sezóny vytvořit
tlak? Jaké budou ambice A-týmu pro příští rok?
Jak
už jsem zmínil, chceme víc, než jen postoupit z regionálky do
divize a tam se plácat v boji o záchranu. Proto je tento postup
naprostá povinnost a první krok. O tlaku nemůže být řeč,
rozhodovat bude jen naše připravenost. Herní kvalitu bez debat
máme, jen ji musíme ukázat.

Pokud
by přišel postup, bude potřeba i rozvoj mládeže. Pracuje na tom
klub nějak už teď?
Ano,
postup do celostátní soutěže s sebou nese povinnost minimálně 4
mládežnických družstev. Od příští sezóny spouštíme první
kategorii a od ročníku 27/28 ji doplní další tři. V
následujících letech pak budeme pracovat na doplnění kompletní
mládežnické struktury klubu.
Těžkou
sezónu má za sebou B-tým, který se zachraňoval až na posledním
turnaji a nakonec skončil osmý. Dají se i tak najít nějaká
pozitiva? A objevil se někdo, kdo si výkony řekl o místo v
A-týmu?
Chceme
aby B-tým fungoval jako taková příprava nadějných plejerů, než
dostanou šanci v áčku. Aby měli kde nabírat zápasové
zkušenosti a možnost pochopit systém, který po nich vyžadujeme.
Takže „výchova“ hráčů pro áčko je pro nás v tomhle týmu
důležitější než výsledky. První polovina sezóny nebyla herně
ideální, ale stejně jako celý klub udělalo béčko na jaře
velký posun kupředu. Někteří hráči si o šanci řekli a během
léta ji dostanou. Jmenovat ale zatím nikoho nechci.
Má
A-tým v hledáčku i nějaké další posily? A pokud ano, jak bude
probíhat boj o místo v kádru?
Je
důležité, že drtivá většina kádru z loňské sezóny bude
pokračovat i nadále. Několik nových kluků už máme taktéž
potvrzeno. A troufám si tvrdit, že ještě nějaká jména během
léta dotáhneme. Trénovat v hale začneme v srpnu a je na každém,
aby ukázal jak je na tom výkonnostně. Všichni začínají na
stejné startovací čáře, nikdo nemá nic jisté. Kompletní širší
kádr áčka budeme chtít vyzkoušet během přípravných zápasů
a poháru.